Alternativní devadesátky v galerii

Autor: Kay Buriánek & Vladimir 518

Geneze tohoto projektu je hodně zajímavá. Vladimir 518 vždycky paralelně sledoval galerie. Už od dětství je to pro něj velké téma a nekonečná inspirace.
SDÍLEJ

Hodně principů a myšlení z galerií si přináší i do popkulturní tvorby, kde to nemusí být na první pohled zcela zřejmé, ale je pravda, že všechno dělá v kontextu „vyššího, akademičtějšího myšlení“. Na druhou stranu je transparentní, že u akademických institucí je tendence se stále více přibližovat reálnému světu, takže si vlastně obě hemisféry jdou velmi dobře naproti a doplňují se. Vladimir sledoval rekonstrukci a znovupostavení brněnského Domu umění, v jehož čele stál Rostislav Koryčánek, a podle něj odvedl velmi dobrou práci. To také vedlo k Vladimirovu uvědomění si, že ne vždycky je nutné si myslet, že v Praze je všechno nejlepší. Rostislav Koryčánek posléze opustil Dům umění a postavil nový tým v Moravské galerii, potažmo v brněnské UMPRUM, a Vladimir si uvědomil výjimečnost konstelace. Jednak to byly progresivní tendence ředitele Jana Presse, nesporné kvality šéfkurátora Ondřeje Chrobáka, se kterým už spolupracoval na knize Obsese, a v neposlední řadě persona už zmiňovaného Rostislava Koryčánka. Tento velmi silný tým začal dávat dohromady fantastické výstavy v takové sekvenci, že bylo zcela nasnadě, že to je v současné době asi vůbec nejlepší galerie v celých Čechách. Do toho přišla nabídka, která se v kontextu všeho již vyřčeného zkrátka neodmítá – jestli by Vladimir nedal dohromady výstavu o fenoménu devadesátých let skrz prisma knihy Kmeny 90. Přidat další kapitolu k novodobé historii brněnského UMPRUM je pro Vladimira velká pocta a zároveň výzva, kterou bere nesmírně vážně. S realizační skupinou spolupracovníků, kterou si s sebou vede skrz všechny vydávané knihy, dostal k dispozici celou galerii, což také není zcela obvyklé, protože většinou zde probíhají třeba dvě samostatné výstavy souběžně. Kmeny 90 tedy zabírají celý dům, ale není to tak, že by se jednalo pouze o fotografie, které jsou páteří stejnojmenné knihy. Výstava jde spíš směrem prezentace objektů a artefaktů, tedy oblečení, hudebních nástrojů, zbraní, drog, desek, fanzinů, hudební aparatury, hypnotických spirál z techna a mnoha jiných relikvií, které determinovaly život v devadesátých letech.

_____

Výstava samotná má být jistou extenzí knihy, ale navazuje jen zvolna a je neobjektivní ve smyslu Vladimirova úhlu vidění devadesátých let. Například pokud zmiňuje heavy metal, nesnaží se encyklopedicky mapovat devadesátkový metal, ale zmiňuje jeho nejoblíbenější synonyma – Big Bosse z kapely Root, doposud nezveřejněný foto archív Františka Štorma z Master’s Hammer a pár kytar i metalových log, která považuje za velmi zásadní pro jejich provázanost s graffiti. Kromě přiznané kurátorské intervence a osobní interpretace devadesátých let v československé alternativní kultuře si od výstavy slibuje i to, že by Praha konečně mohla pochopit, že má smysl do Brna jezdit. Sám je důsledným propagátorem bourání klišé nesnášenlivosti mezi Prahou a Brnem, protože podle něj jen akcentuje naši malost, buranství, mindrák na jedné straně a přezíravost na té druhé.

SDÍLEJ