Vladimir 518 komentuje završení trilogie Kmeny 90

Autor: redbull.cz/518 v 06/12/2016

Kniha zaplňuje mezeru mezi dvěma předchozími díly a věnuje se subkulturám v 90. letech.

Publikace KMENY 90 se oficiálně představí 8. prosince v pražském Paláci u Stýblů a o týden později v Brně. Kniha mapuje živelné období 90. let v celkem 25 kapitolách, skrze které opět nahlíží do prostředí městských subkultur a okrajových kulturních společenství.

Na křtu v Paláci u Stýblů na Václavském náměstí 28 vystoupí Už jsme doma (LIVE) a DJ's Orion, Koogi a Tráva. Akce začíná v 19 hodin a vstup je zdarma. Kniha zde bude k zakoupení za mimořádných 900,- Kč. ☛ Facebook event zde [///brněnský event zde]

Fatální rozdíl mezi tehdejšími kmeny a dnešními je fyzičnost a digitalita, originálost a současná nápodoba. Ale zároveň si myslím, že opravdovost prožitku zůstává a nedá se říct, že tehdy to bylo lepší. Věřím tomu, že mladý lidi prožívaj' věci stejně opravdově, jako tehdy my.

Kmeny 90 završují trilogii. Byly od začátku v plánu tři díly?
Rozhodně ne. První díl vznikl z chuti jej udělat. Kmeny 0 bylo splnění nápadu, protože jsme litovali toho, že něco takového neexistuje a pak nám došlo, že si to sami můžeme vyrobit. Logicky navazujou Kmeny 90, které začaly provokovat tím, že vznikla díra mezi dvěma předchozíma knihama. Doplňovalo se to přirozeným tlakem.

Komu patří obličej s barevnými vousy na obálce knihy? Je za tím nějaký příběh? Proč zrovna tahle fotka?
Zatím nevíme, komu patří a předpokládám, že to velmi brzo zjistíme. Každopádně fotka je z roku 1992 z festivalu Trutnov a fotil ji Matěj Homola. Měl jsem od něj velký množství fotek, které jsem prohledával a narazil na toto. Je to spojené se Salónem Joshua, takže příběh ještě není úplně dopsaný. Fotka přesně vystihuje, co hledám – něco mezi moderností a pravěkostí. Na obale první knihy je blackmetalistka, který má na sobě warpaint, pak jsou máničky na Kmenech 0, což je zase taková smečka a tenhle chlápek také připomíná něco prastarýho a dávnýho. Vypadá jak nějakej Aboriginec...

90. léta mají v Česku vytvořenou auru romantičnosti, nejsvobodnějšího období. Potvrzuje to kniha nebo odkrývá i jiný stránky tehdejší reality?
Potvrzuje. V každém díle se o tom mluví, všichni na to vzpomínaj'. Bylo to období uvolnění, destabilizace a redefinování podmínek, za kterých bude společnost nově fungovat. Samozřejmě není možné se na to dívat jen optimisticky a idealisticky, nese to s sebou i spoustu jiných věcí.

Když se do toho člověk začte, tak najde i temnější odstíny. Ale všichni se shodneme na tom, že to bylo unikátní a že ve 20. století je to srovnatelný asi jen s 60. léty.

Byly od sebe subkultury v 90. letech izolované nebo se prolínaly? Najde čtenář v knize nějaké výrazné protipóly?
Spíš se protínaly. Jedna věc ovlivňovala druhou, vznikaly společně nebo na úkor druhých. Pamatuju si, že například freetekno scéna vysála spoustu lidí z graffiti, punku nebo rapu. V 90. letech jsme byli svědky přerodu, vzniku a zániku spousty komunit, ale neuvědomuju si, že by tam byly nějaké radikálně třecí plochy. Pokud samozřejmě nepočítáme s pravicovými skinheady, což bylo velké bojiště. Skinheadi tam ale nejsou, protože jim, stejně jako jiným "darkside" komunitám, nechceme dávat prostor.

Stála by některá z kapitol za celou knihu? Neplánuješ to např. u graffiti nebo rapu?
Já myslim, že by za to stála každá z těch kapitol a buď ty scény knihy už mají, nebo na nich pracujou nebo jednoho dne vzniknou. My jsme takhle napomohli vzniku knihy o nudistech a naturistech, která vznikla na základě Kmeny 0.

Určitě bych chtěl v budoucnu udělat knihu o rapu a graffiti, která bude zkoumat do hloubky vznik a přerod graffiti scény v rapovou.

V čem je podle tebe největší rozdíl mezi městskými kmeny dneška a těmi z 90. let?
V hodně věcech je to z určitého pohledu furt stejné. Ale jestli je to v něčem jiné, tak v tom, že se trochu vytratila hledačská magie. Většina věcí je už nalezených a lidi se spíš snaží docílit toho, co se dřív dělalo přirozeně. Tehdy měla každá informace cenu zlata, všechno se šířilo jen fyzicky – musel jsi toho člověka potkat, aby tě naučil trik nebo ukázal kytarový rif.  Fatální rozdíl mezi tehdejšími kmeny a dnešními je tak fyzičnost a digitalita, originálost a současná nápodoba. Ale zároveň si myslím, že opravdovost prožitku zůstává a nedá se říct, že tehdy to bylo lepší. Věřím tomu že mladý lidi prožívaj' věci stejně opravdově, jako tehdy my.

Díky za rozhovor!

SDÍLEJ

DALŠÍ ČLÁNKY